Radushiny potrhlé stránky

Když máš z něčeho strach,udělej to hned. Odvahu dostaneš později.

Harry Potter a nová rodina?

4.kapitola-Loo

Ahojky..........tak po dlouhé době sem přidávám další kapitolku.Moc se omlouvám,ale někam mi blbnul net a pořád mi vypadával............no tak snad do budoucna už to bude lepší........a abych vám to vynahradila další kapitolka by měla být už během zítřka nejdéle na Nový rok

Ještě dodatečně bych vám chtěla popřát krásné Vánoce a hlavně hodně štěstí,lásky a spokojenosti do Novýho roku

No myslím že už mojich keců bylo dost tak se puste do čtení a prosím hodné komentujte

Radusha

Druhý den ráno se Brumbál sháněl po Harrym.Chtěl si s ním promluvit.Když mu však Ron ani Hermiona nedokázali říct kde je,začínal se obávat,aby Harry neudělal nějakou hloupost. Nechal si tedy zavolat všechny profesory do ředitelny a všem žákům zrušil výuku.

„Jistě se ptáte proč jsem vás sem zavolal.Je to proto,že od té doby,co Harry opustil tuto místnost…….“přitom se podíval na Severuse „…..ho nikdo neviděl.Nespal prý ani ve své postely.Včera jsme spolu vedly  velice vážný rozhovor a Harry to nenesl zrovna dvakrát nejlépe.Ani skutečnost,že mu před čtvrt rokem zemřel kmotr moc nepřidala.Mám strach,aby neudělal nějakou hloupost.“

„Albusi,nemyslíte si,že by se dokázal zabít že ne?“zeptala se se strachem v hlase Minerva McGonagallová.

„Ne Minervo.Alespoň ne tak jak si myslíš.Ale obávám se že vím kam Harry mohl jít.“

„Kam?“zeptali se naráz Minerva a–k překvapení všech- Severu.Brumbál se jen smutně usmál.

„Do zakázaného lesa.A my všichni víme jak je to tam nebezpečné ve dne,natož v noci a ještě ke všemu za úplňku.“Minerva si jen zakryla ústa aby nevykřikla.Kdyby se vak někdo z přítomných podíval na Severuse,viděl by v jeho očích strach a vinu.

„Myslím,že nejmoudřejší bude,když se rozdělíme.Někdo musí zůstat na hradě se studenty.Pak by bylo také dobré,kdyby někdo prohledal pozemky a chroptící chýši.No a já,Severu a Minerva půjdeme prohledat les.“rozhodl Brumbál.Všichni se tedy rozešli za svou prací.

 

+++++++++++++++++++++++

 

Harryho probudily sluneční paprsky,které mu svítily do očí.Nechtělo se mu ještě vstávat.Takhle dobře se ještě nevyspal.Protáhl se a otevřel oči.V tu chvíli úplně ztuhl.Ležel v trávě.Na mýtině v zapovězeném lese a u nohou mu leželo malé bílé vlče.Ten prudký pohyb,který Harry udělal ho vzbudil.Vyškrábalo se na nohy (to vlče) a zavrtělo ocáskem. Začalo skákat kolem Harryho.Harry se musel začít smát.Na problémy ze včerejška si ani nevzpomněl.S Loo-tak vlče pojmenoval-si vydržel hrát celé dopoledne.Najednou Loo zbystřil.

„Copak Loo?Děje se něco?“ Loo jen zakňučel a přiběhl k Harrymu.Harry si vlče vzal do náruče.

„Je tam někdo?“ zvolal Harry a už vytahoval hůlku.Mezi stromy se oběvila postava Severuse Snapea.

 

+++++++++++++++++++++++

 

Brumbál,Minerva a Severu se zastavily před zapovězeným lesem.

„Měly bychom se rozdělit.“ Navrhovala Minerva.

„Ano to máš pravdu.Takhle by jsme ho hledali dlouho.Já prohledám pravou část,ty Minervou tu levou a ty Severusi půjdeš směrem k mýtině.“

 

+++++++++++++++++++++++

 

Severu se tedy vydal k mýtině a doufal,že ho (Harryho) co nejdříve najde.Nikdy by to nikomu neřekl,ale měl o Harryho strach.Doufal že je v pořádku a nenarazil v lese na nějakého vlkodlaka.Už byl skoro u mýtiny ,když zaslechl smích.Smích chlapce-který-přežil.Smích jeho syna.Zastavil se pár metrů od mýtiny za strom.Sledoval ,jak Harry a to bílé vlče se honí okolo bílého kamene,který byl uprostřed mýtiny.Přešlápnul,ale v tu chvíli pod ním křupla větvička. Vlče zpozornělo. „Sakra“ zaklel polohlasně.

„Je tam někdo?“ Viděl jak Harry vytahuje hůlku.Povzdechl si a vyšel zpoza stromu.

 

+++++++++++++++++++++

 

„Profesore?C-co tady děláte?“ Jak už dlouho tu je?Proč se schovával?Proč za mnou přišel?

„Pottere,celý učitelský sbor vás hledá všude kde se dá a vy se mě zeptáte co tu dělám?Pottere,mohlo by vám dojít,že vás nejspíše hledám.“

„Sakra!“ ujelo Harrymu. „Ano sakra.Nemusíte se ale bát.Za tento váš čin budete potrestán.O to už se osobně postarám.A teď se seberte a jdeme zpátky do hradu.“

Co jsem si myslel že se změní tím,že už ví,že je můj otec.Že ke mně prostě jen přijde, obejme mě a řekne mám tě rád?Proč jsem tak naivní?

 Se skloněnou hlavou se rozešel zpátky ke hradu.

„Pottere“ zastavil se a otočil se na profesora. „To zvíře necháte tady.do hradu nesmí.“

„Ale pane profesore.Loo nikoho nemá a je to ještě štěně.Potřebuje aby se o něho někdo postaral.Prosím,dovolte mi si ho vzít do hradu.Slibuji že nic neprovede a nokomu neublíží.Prosím.“

Na Severuse tato slova zapůsobila.Ani ne tak ty prosby ,ale spíše to o tom,že potřebuje,aby se o něho někdo staral.Stejně jako to potřeboval Harry.Potřeboval vědět.že se na někohomůže spolehnout,že někomu na něm záleží.Stejně jako každé dítě.Harry není vyjímka.

„Dobrá.Vezmi si ho.Ale jestli něco provede,tak jde okamžitě zpátky do lesa.“ Harry se usmál „Jistě pane profesore.Moc vám děkuji.“Cesta do hradu dále proběhla v tichosti.

 

 

Poslední komentáře
31.12.2007 09:15:10: Jsem moc ráda že se ti povídka líbí smiley a budu jen ráda když si mě dáš do odkazů,třeba se mi aspoň...
30.12.2007 23:25:21: Moc pěkná povídka, dneska jsem narazila na tvoje stránky a hned jsi mě zaujala, tady tvoje povídka:-...
 
Žijte v přítomnosti a nenechte se znehybnit strachem z budoucnosti.