Radushiny potrhlé stránky

Když máš z něčeho strach,udělej to hned. Odvahu dostaneš později.

Harry Potter a nová rodina?

6.kapitola-Samuel

Nevim co mě to popadlo,ale nějak jsem se do toho psaní pustila......... a už vím proč........mamka s babičkou mě pořád vyhánějí z kuchyně takže nemám co dělat........no tak doufám že aspoň vám udělám radost s novou kapitolkou

Když se Ron probudil,Haryho v ložnici  nenašel.Převlékl se tedy a zamířil dolů do společensky.Tam už čekala Hermiona a jakmile uviděla ,že s Ronem není Harry,hned se ho zeptala: „Rone,kde je Harry?“

„Nevim.V ložnici nebyl.Nejspíš už šel na snídani.“ Odpověděl jí Ron.

Hermiona si řekla,že má Ron nejspíš pravdu a tak šli do Velké síně.Harry tam však nebyl.

 

++++++++++++++++++++++

 

Harry stále pozoroval vycházející slunce,když do něj Loo začal šťouchat čumákem.

„Copak se děje Loo?“ Štěně mu však neustále strkalo do ruky.Harry se tedy podíval na hodinky a zhrozil se.Bylo třičtvrtě na osm a v osm začínala výuka.A aby to nestačilo,dnes měly jako první hodinu lektvary.To poslední co chtěl,bylo přijít na Snapeovu hodinu pozdě. Rychle si doběhl do ložnice pro věci a pospíchal do sklepení.K učebně doběhl akorát,když Snape otevíral dveře.Ron s Hermi už seděli na jejich obvyklém místě,v poslední lavici.Harry ale nechtěl odpovídat na jejich otázky typu „Kde jsi byl?“ A tak se posadil do první lavice k Nevilovi.Hermiona i Ron byly jeho chováním zaskočeni,ale neměli možnost nic říct.Snape jim zadal lektvar,který měli stihnout za dvouhodinovku.Hermiona se samozřejmě pustila hned do práce a ku podivu všech i Harry.Snape procházel mezi lavicemi a samozřejmě si neodpustil svoje jedovaté poznámky.Bylo 2o minut před koncem druhé hodiny a Harry už nesl vzorek lektvaru profesorovi na stůl.Snape nadzvedl obočí.

„Pottere,to už jste hotov?“

„Ano pane.“ Odpoví Harry a jde si uklidit kotlík a lavici.

„A máte to zprávně?“ zeptá se zvědavě Snape.

Harry se na něj za celou hodinu podívá a odpoví „Ano pane“

„Dobrá.Pak tedy zajisté nebude vadit,když vám to zrovna zkontroluji a oznámkuji.“

„Zajisté pane“ řekne klidně Harry a posadí se do lavice. Snape tedy vylil vzorek do kotlíku a začal ho přezkušovat.Asi po 5 minutách zvedl hlavu od kotlíku a řekl.

„Gratuluji Pottere.Právě se vám podařilo poprvé za celou dobu vašeho studia uvařit lektvar,který jsem nucen ohodnotit za vynikající.“

Harry na to nic neřekl,jen seděl a díval se profesorovi do očí.Snape si v tu chvíli uvědomil,že v těch očích už nemá ty veselé plamínky,které tam ještě nedávno viděl.

„Odevzdejte vzorky vašich prací,ukliďte stolky a jděte.“ Přerušil jejich oční kontakt Snape. Harry tedy odešel ze třídy a šel rovnou na další hodinu a tou bylo přeměňování.Znovu si sedl do první lavice.Zbytek vyučování proběhl v poklidu.

 

++++++++++++++++

 

Po vyučování se Harry vydal na oběd.Posadil se stranou od ostatních a začal se „nimrat“ v jídle.Po asi 2o minutách uznal,že nic nesní a tak si řekl,že by se mohl podívat do knihovny.

Knihovna byla úpně prázdná.Nebylo se také čemu divit.Ti co nebyly na obědě,byly na školních pozemcích a užívali si posledních teplých slunečních paprsků.Vzal si jednu knihu o lektvarech a posadil se k jednomu z prázdných stolů.Do knihy se tak začetl,že si ani nevšiml postavy která stále před ním.

„Ehm,ehm“ Harry se hrozně lekl.Zvedl hlavu a tázavě se podíval na příchozí osobu.Proboha co mi může zrovna on chtít?Vždyť mě ani nezná?Doufám že se o tom nedozvěděl.To by byl velkej průšvih.Jako bych už toho i tak neměl dost.

„Ahoj já jsem Samuel Snape.Chodíme spolu do stejný koleje.Mohl bych si přisednout?“

„J-jo,jasně…..proč ne…..ehm……promiň já jsem Harry,Harry Potter.“ Zakoktal se Harry.

„Dík“ Samuel si na stole rozložil knihy o lektvarech jak si všiml Harry a začal psát esej. Harry se znovu začetl do knihy.Po chvíli ho znovu vyrušilo odkašlání.Zvedl tedy hlavu a podíval se na Samuela.Je tak hrozně podobnej Snapeovi a přitom tak jinej.

„No….víš..já“na chvíli se odmlčel a Harry čekal. „Všiml jsem si,že si taky čteš lektvary,tak mě napadlo……no ….víš….jestli máš čas…..jestli by jsi mi nepomohl s tou esejí.Vůbec si s tim nevim rady.Všichni si myslí,že když jsem syn profesora lektvarů tak mi lektvary musí zákonitě jít.Jenže mě nejdou,mě totiž vůbec nebavý.Už od malička se mě je snaží táta naučit,ale mě to prostě nejde.“svěsí hlavu.Harry něco takovýho nečekal.Nečekal,že zrovna jemu se Samuel svěří s něčim takovim.Vždyť mě ani nezná.

„Hmm a…..c-co tě teda baví když ne lektvary?“ Samuel zvedne hlavua šťastně se usměje až se mu v očích rozsvítí zářivé plamínky.Harry mu úsměv opětoval.

„Víš hrozně mě baví obrana proti černý magii a kouzelné formule.Víš že se mi hned na poprvé povedlo levitační kouzlo.Všichni mí spolužáci se kvůli tomu se mnou nebaví.No možná spíš kvůli tomu kdo je můj otec.“Při posledních dvou větách zesmutní.

Harry ani neví proč,ale chytne ho za ruku.Samuel zvedne hlavu.

„Same-můžu ti tak říkat že jo?-nesmíš si jich všímat.Nestojí za to abys se kvůli nim trápil.Věř mi.Pokud všichni když se na tebe podívají,nebo uslyší tvoje jméno a jako první si řeknou „To je syn Snapea“ tak za to vážně nestojí.Měli by nejprve poznat tebe a ne tě hned odsoudit jen za to kdo je tvůj otec……..Víš za tu chvíli co jsme tady a bavíme se spolu mi přijdeš jako fajn kluk.“ Povzbudivě se na něj usměje.Sam mu úsměv opětuje. „Děkuju Harry……….mohly by jsme se spolu učit častěji?Tedy jenom když budeš chtít….víš myslel jsem že …..“

„Same to je dobrý…..rozumím ti.Když budeš chtít můžeš mi kdykoli říct.Rád ti se vším pomůžu……..ale teď mi ukaž tu esej.“

 

++++++++++++++++++++++++++++++

 

Po pěti hodinách ,které spolu strávily v knihovně,se z nich stali celkem dobří kamarádi.

„Same?..Jestli chceme stihnout večeři,měli by jme už jít.“

„Co ?To už je tolik?“

Harry se na něj jen pobaveně podívá a přikývne.Oba tedy vrátí knihy a jdou na večeři.Jakmile spolu vstoupí do velké síně všechen hlahol utichne a všichni se dívají na ně.Harry Sama chytne za ruku a jdou spolu až na konec nebelvírského stolu,kde se posadí vedle sebe.

„Nevšímej si jich“ šeptne Samovi Harry.Když Harry i Sam začali jíst,znovu se síní rozléhali hlasy studentů.

Žádné komentáře
 
Žijte v přítomnosti a nenechte se znehybnit strachem z budoucnosti.