Radushiny potrhlé stránky

Když máš z něčeho strach,udělej to hned. Odvahu dostaneš později.

Profesor či otec

5.kapitola-Srážka

Takže přidávám dalši kapitolku snad se bude líbit

Za Harrym se zavřeli dveře.Severus s povzdechem vytáhl hůlku a jedním mávnutím nechal všechen nepořádek zmizet,včetně lektvaru,který vařil on.

Přešel do kabinetu ke svému stolu a sesunul se na židli.Nechápal jak ho vždy Potter dokáže tolik naštvat.

Moc dobře si všiml toho,jak Potter fascinovaně sledoval jeho lektvar.Nechápal to.Nechápal,proč ten kluk nedokáže uvařit i ten nejprimitivnější lektvar.

Chm Potter co by jsi mohl jiného čekat.Je jako jeho otec.Stejně neschopný.

Ale aspoň v těch lektvarech by mohl být lepší.Vždyť Lily vždy lektvary šly.Byla v nich jednou z nejlepších studentek a později lékouzelnic.

Vážně to nedokázal pochopit.

Uslyšel zvony,které právě odbíjeli půlnoc a tak zhasl všechny světla a šel si lehnout.

Byl to namáhavý den.

 

Harry odešel z kabinetu profesora Snapea a vydal se směrem k Nebelvírské koleji.

Nemohl uvěřit tomu,že nedokázal uvařit ten blbej lektvar.Nadával si za svoji neschopnost se soustředit a sliboval si,že už se to víckrát nestane.Neudělá Snapeovi takovou  radost.On to dokáže.Dokáže mu,že není tak neschopný jak si o něm myslí.Nevěděl proč,ale chtěl,aby Snape věděl,že není neschopný a že když něco chce,tak to dokáže.

Ani si to neuvědomil a už stál před obrazem Buclaté dámy.Řekl jí heslo a vstoupil do společenské místnosti,která byla prázdná.Ani se nedivil,vždyť zvony právě odbíjeli půlnoc.Vyšel tedy do chlapeckých ložnic,do svojí ložnice,převlékl se do pyžama a lehl si.

Jen co se jeho hlava dotkla polštáře,propadl se do říše snů.

 

Harry se ráno probudil hodně brzo.Byla ještě tma a tak se podíval na budík.PĚT HODIN?!

Zděsil se při pohledu na hodiny.Vždyť teprve před pěti hodinami usnul.Přetočil se na bok a snažil se znovu usnout.Asi půl hodiny se převaloval v posteli,ale nakonec se zaklením to vzdal a s vědomím,že už neusne,potichu,tak aby ostatní kluky nevzbudil,vstal.Vzal si převlečení a šel do sprchy.Tam strávil necelou půlhodinu.Když vyšel z koupelny,podíval se na hodinky a zjistil,že je teprve šest a snídaně je až od sedmy.Popadl tedy brašnu s učením a vyšel z ložnice.Sešel do společenské místnosti,která byla úplně prázdná.Posadil se do jednoho křesla u krbu a zahleděl se do vesele plápolajících plamínků.V tu chvíli se mu v mysli vynořila vzpomínka na Sírius.Na jejich noční rozhovor,když byl ve čtvrtém ročníku a byl vybrán jako čtvrtý soutěží v soutěži o Pohár tří kouzelníků.Po tváři mu stekla jedna jediná osamocená slza.Když si to Harry uvědomil,vztekle ji setřel.

Tak dost.řekl si pro sebe.Když se tady budu takhle litovat a utápět se ve vzpomínkách,stejně to ničemu nepomůže.Siriusovi to stejně život nevrátí.-Moje slova-Cože?- No říkám,moje slova,já to říkal furt-co si říkal furt ?A kdo jsi?-No říkal jsem,že litovat se je na nic a kdo jsem?No přece ty.-Jak to myslíš,že já?-Ježiš,ty seš vážně občas nadvrdlej.No prostě jsem jedna část tvého já.-Aha-Hmm…smysluplná odpověď vážně.-Nepruď a zmiz.Chci přemýšlet.-Vážně?A o čem?O nesmrtelnosti brouka?Rád se něco přiučim.Jo a tys tady teď nebyl?-Byl proč?A mám vážnější věci na přemejšlení než nějakého brouka-No já jenom,že jsem ti před pár vteřinami řekl,že já jsem ty a tudíš nemůžu nikam zmizet-Fajn tak aspoň mlč.-proč,mě se zrovna nechce.-už toho mám vážně dost.

„Ztichni!!“zakřičel na celou společenky.Studenti,kteří se zatím již probudily a byly ve spolčence,se na Harryho podívali,nechápajícím pohledem.

Když si Harry uvědomil,že již není ve společenské místnosti sám,se raději zvedl a zamířil ven.

Vyšel před portrét Buclaté dámy a podíval se na hodinky.Za deset minut sedm.Vydal se tedy do Velké síně.

Když tam věšel a porozhlédl se,kdo všechno tam je,všiml si,že profesorský stůl je plný a že chybí pouze jeden profesor.

BUM!

„Sakra!“zaklel a mnul si naraženou ruku.Zvedl pohled,aby se podíval,do koho to vlastně vrazil.

„P-profesore?J-já …o-omlouvám se.Já vážně nechtěl…..“

„Pottere!Sakra to nemůžete dávat pozor na cestu a musíte do lidí vrážet hned po ránu?To vám dělá tak dobře lidem hned ráno znepříjemnit celý den,nebo chcete být vždy středem pozornosti?“

Harry na něho jen hleděl.Nebyl schopen ze sebe vydat jedinou hlásku.

„J-já…“víc ze sebe nedostal.

„Výřečný jako vždy,že Pottere?“řekl sarkasticky Snape.

Otočil se a odcházel k profesorskému stolu.V půlce cesty se zastavil a otočil se zpátky na Harryho,který stál stále zkoprněle na místě.

„A abych nezapomněl Pottere.Máte trest.Dnes v šest u mě v kabinetě.A přijďte včas.“

S tím se otočil a již vážně došel k profesorskému stolu.

Harry ještě chvíli pozoroval vzdalující se záda profesora lektvarů,něž se otočil a odešel ze síně pryč.Hlad ho v tu chvíli vážně nadobro přešel.

 

 

 

Poslední komentáře
13.07.2009 15:14:19: Hezká povídka. Pokračování je někdy v plánu? smiley${1}
03.01.2009 20:35:46: prosím další kapitolu
08.11.2008 15:02:20: teda ten jeho rozhovor se sebou samým byl fakt vtipnej :D:D:D moc pěkná povídka. Nechtěla by ses se...
24.10.2008 23:55:54: Fajn poviedka, len by to chcelo ďalšie kapitoly.
 
Žijte v přítomnosti a nenechte se znehybnit strachem z budoucnosti.