Radushiny potrhlé stránky

Když máš z něčeho strach,udělej to hned. Odvahu dostaneš později.

Harry Potter a nová rodina?

3.kapitola-Rozhovor

Tak jo máte tu další kapču......sice jsi psala že bude až koncem týdne ale jsem marod a ležim v posteli a nemám co dělat a tak sem si řekla že napíšu další kapču..........tak dost keců a pusťte se do toho  Radusha

……..profesor lektvarů Severus Snape.Harry si rychle setřel slzy,které mu stékaly po tvářích a postavil se. „Tak já……..no,už asi půjdu.Dobrou noc pane řediteli…..profesore.“Už chtěl odejít,když ho Brumbál chytil za předloktí.

„Ne Harry.Posaď se……A ty Severusi také.Myslím si,že právě nastal čas si promluvit.“

Harry si neochotně sedl zpátky,ale na profesora lektvarů se nepodíval.Severus se ušklíbl. Netušil.o čem by zrovna on měl mluvit s Potterem.Ano byl zvědavý proč omdlel a proč teď před ředitelem ho viděl brečet.Že by zase mluvily o Blackovi?Potter se na něj za celou tu dobu ani nepodíval.Ne že by mu to nějak vadilo,ale přece jen to bylo divné.

„Ehm,ehm………mohly by jste mě poslouchat?“

„Ale já vás poslouchám.“namítl Harry. „Teda……ehm….tak trochu“ dodal,když viděl pohled,kterým se na něj ředitel podíval.

„Ehm….pane řediteli,jen jsem vám přišel říct,že o víkendu zde nebudu a Samuela si beru s sebou.“ Už se zvedal z křesla,že půjde,když ho Brumbál zastavil.

„Posaď se Severusi…….Hned!“dodal,když to vypadalo,že Severu nemíní uposlechnout.„Právě jsme se tady s Harrym bavily o tom,co se dnes během slavnosti stalo.Myslím si,že by ti to měl Harry znovu převyprávět……..a od začátky Harry  ano?“Harry se na něj jen vyděšeně podíval.

„To-to nemůžete myslet vážně.J-já mu to říkat nebudu.Stejně by mi nevěřil…a…..a….a vůbec je to moje věc,jestli mu to řeknu,nebo ne a já jsem se rozhodl,že to za žádnou cenu říkat nebudu!!“

„Nebuďte drzý Pottere.Ale v jednom máte pravdu.Nechápu,proč by jste mi měl cokoliv říkat.Mě to totiž vůbec nezajímá.“Shlížel na Harryho nasupeně.

„Ale pánové!Přece se nebudete hádat.Vážně……..jste si hodně podobní a to v mno….“

„COŽE??“ ozvalo se dvojhlasně.

„Já si vyprošuju,aby jste mě srovnával zrovna s Potterem.Je to stejný nafoukanec,ignorant a arogantní blbec,jako byl jeho otec.JÁ-já s ním nemám vůbec nic společného.“Při těchto slovech Harrymu-za tento den již po několikáté-tekly horké slzy po tvářích.Byly to slzy zklamání,bolesti a beznaděje.Nejvíce Harryho však ranila ta poslední věta.

„Nemáte se mnou nic společného?Nemáte se mnou NIC SPOLEČNÉHO??“pomalu začal zvyšovat hlas. „Já vám povím co nemáme společného.A to je to,že já nemám zapotřebí ubližovat lidem kolem sebe.Zato vy se v tom přímo vyžíváte.Nemůžu uvěřit tomu……ne já přímo lituju…….že zrovna VY jste můj otec!!“Harry nemohl uvěřit tomu,co právě řekl.Rychle se otočil a vyběhl ven z ředitelny.

 

+++++++++++++++++++++++++++++++++++

 

Snape jen stál na místě s otevřenou pusou dokořán a s neuvěřením zíral na místo,kde ještě před chvílí stál Harry Potter……..nebo Snape?.......ne to určitě ne……musel se přeslechnout. „T-to…..o-on…..vážně….vážně řekl….t-to…..no že….že….j-j-jsem j-jeho o-o…….ne-ne to určitě neřekl…..že ne?!?Že neřekl že jsem jeho otec?!?“ Brumbál ho sledoval s pobavenými jiskřičkami v očích. Nestávalo se moc často vidět obávaného profesora lektvarů takto vyvedeného z míry.“On nemůže být můj syn.Je to Potter.Syn mého největšího nepřítele.Je úplně stejný jako on.“

„Severusi,nejlepší bude,když si teď sedneš a uklidníš se.Pak půjdeš najít Harryho a spolu si pěkně promluvíte.Myslím,že to oba potřebujete.“ Severu na něj jen zíral.On snad chce,aby Pottera uznal za svého syna?Ne to nejde;i kdyby to byla pravda a Potter byl jeho synem.On už přece syna má.Má Samuela a svou manželku-Samanthu.Jak by se asi tak Samantha tvářila,kdyby za ní přišel a řekl jí,že má ještě jednoho syna?Pochopila by to?Ne,radši to riskovat nebude.Potter prostě zůstane Potter a hotovo.On má jednoho syna a to Samuela.Rozloučil se s ředitelem a odešel k sobě do sklepení.

 

++++++++++++++++++++++++++++++++++++

 

Harry vyběhl z ředitelny.Schody bral po třech.Vyběhl z hradu ven na pozemky.Běžel k Zapovězenému lesu a slzy,které mu stále tekly po tvářích nevnímal.Nemohl uvěřit,že Snapeovi řekl pravdu.Že mu řekl,že je jeho syn.Jak jen mohl dopustit,že se to Snape dozví?!Už byl v Zapovězeném lese,ale ani nevnímal,kudy jde.Najednou se ocitl na mýtině.Uprostřed mýtiny byl velký bílý kámen.Harry k němu přešel a sesunul se k němu na zem.Opřel se o něj a přemýšlel.Proč?Proč si mi mami poslala ten dopis?Všechno bylo tak snadný.Když už se smířím s tím,že moji rodiče jsou mrtví,tak se dozvím,že můj otec žije a že je to někdo jinej něž si celou dobu myslím.Proč mě to tak trápí?Proč mě trápí to jak se ke mně Snape chová?Vždyť se ke mně takhle choval vždycky.Proč by se to teď mělo změnit?On přece svoji rodinu má.Proč by ho mělo zajímat jak se cítím já?Harrymu se začali pomalu klížit víčka a za několik minut upadl do říše snů.

 

Poslední komentáře
11.12.2007 20:24:28: přečetla jsem to (všechny kapitoly)na jeden zátah a musím říct že je to suuupeeer..... jo a doufám, ...
 
Žijte v přítomnosti a nenechte se znehybnit strachem z budoucnosti.